Kdo má cit pro krásu a také vydělává poměrně dost peněz, ten má ideální příležitost k tomu, aby interiér svého domu proměnil v takovou malou galerii užitého umění, kde se bude cítit dobře, ale zároveň se mu tam bude dobře také žít, neboť se obklopí tou nejlepší světovou kvalitou, jakou je možné si pořídit.
Taková běžná domácnost průměrně vydělávajícího člověka je vlastně vybavena jen samým levným, tuctovým zbožím. Aniž si to uvědomujeme, tak náš byt či dům pomalu zabírá jen samé PVC, umělé hmoty a další produkty vyrobené z ropy, na místo kvalitního nábytku z masivu všude stojí levná dřevotříska, která jde cítit tmelícími formaldehydovými lepidly a jíme z nekvalitního nádobí, ze kterého se postupně uvolňují další chemické látky, třeba při vaření.
A to si třeba často říkáme, jak dobře si žijeme a jak to máme doma hezké, a přitom se jedná o jednu velkou chemickou laboratoř, která je tak trochu rizikovým prostředím pro život. Taková je zkrátka realita tuctové domácnosti.
Nicméně všichni máme možnost volit. Problém je však v tom, že kvalitní přírodní materiály, jaké správně do našeho domova patří, přece jen něco stojí. Stejně tak jako poctivá ruční práce, která se s mechanickou strojovou výrobou nedá srovnat.
Ovšem to si člověk zpravidla uvědomí až poté, co vstoupí do takového ukázkově vybaveného domu, kde dominují krásné, ručně zhotovené předměty. Na podlaze leží nádherné perské koberce, podlahy jsou z dubu či ze severských jehličnanů a jídelní servis je z pravého porcelánu. A takto by bylo možné pokračovat dále. Ale nejde jen o samotnou krásu a o zdraví, ale také o to, jaké pocity v nás bydlení v takto vybaveném domě zanechává. Každý, kdo se někdy zkusil projít bosý po podlaze, na které byl položen pravý perský koberec, vám sdělí, že to byl skvělý pocit, a že se nedá srovnat s pohybem po umělém koberci. Zkrátka, vybavit si svůj domov poctivě ručně zhotovenými předměty z poctivého přírodního materiálu je jako prožít svůj život v rajské zahradě.